Chápeme obavu, že by větrný park mohl snížit cenu vašich domů. Zkušenosti z trhu ale ukazují opak.

První komplexní česká studie z roku 2025 porovnávala lokality s větrnými elektrárnami a bez nich. Ceny rodinných domů a rekreačních objektů rostly srovnatelným způsobem a nikde nedošlo k poklesu. V obcích s větrnými elektrárnami byly ceny v průměru dokonce o 5 % vyšší než v těch bez nich.

Mírná, čistě psychologická nervozita kupujících se může objevit během plánování projektu. Jakmile elektrárny běží a lidé zjistí, že jim nenarušují život, ceny se stabilizují. Finanční benefity pro obec a její obyvatele mohou hodnotu realit v regionu naopak podpořit.

Zdroj: studie Ekonomické fakulty VŠB – TU Ostrava a Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky AV ČR, 2025. Doplnit odkaz.

Tenhle omyl vznikl v devádesátých letech, kdy se stavěly první, z dnešního pohledu nízké a primitivní turbíny. Dnešní realita je jinde — technologicky i vědecky.

• Potenciál: Analýza Ústavu fyziky atmosféry AV ČR uvádí, že větrné elektrárny by v ČR po započtení všech omezení mohly vyrobit až 18,8 TWh ročně, tedy zhruba 28 % celkové spotřeby státu.
• Kde fouká nejvíc: podle větrných map kraje Jihomoravský, Vysočina a Moravskoslezský.
• Klíč je výška: při zemi vítr brzdí stromy, kopce a budovy. Ve výšce 100 až 150 m proudí vzduch stabilně a bez překážek. Dnešní stroje vyrábějí už od rychlosti kolem 2–3 m/s.
• Doplňuje se se sluncem: asi 60 % roční výroby z větru připadá na chladné měsíce od října do března, kdy fotovoltaika spí a spotřeba je nejvyšší.

Zdroje: Ústav fyziky atmosféry AV ČR — Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR; Fakta o klimatu; Komora obnovitelných zdrojů energie; Svaz moderní energetiky; ČSVE. Doplnit odkazy.

Je pravda, že podle ČHMÚ je většina území ČR ohrožena suchem. Zároveň ale platí, že větrné elektrárny nemají na srážky ani globální klima žádný vliv. Jediné, co dělají, je mechanické promíchávání vzduchu.

Mraky a déšť vznikají v několikakilometrové výšce, kam provoz turbín vůbec nedosáhne.

Lopatky v noci stahují teplý vzduch z výšky dolů k zemi, takže místní teplota těsně nad povrchem může v noci stoupnout zhruba o 1 °C. Pro krajinu to není hrozba — naopak, mírné noční promíchání vzduchu může pole chránit před jarními přízemními mrazíky.

Toto je zásadní omyl. Obec nenese žádnou právní ani finanční odpovědnost za likvidaci, demontáž ani recyklaci. Veškeré závazky plynou ze zákona i ze smlouvy výhradně na nás jako investora a provozovatele.

• Smlouva s obcí: ještě před zahájením stavby se písemně zavazujeme, že po skončení životnosti elektrárny na vlastní náklady kompletně ekologicky zlikvidujeme.
• Finanční záruka: „Co když investor za 30 let zkrachuje?“ I na to je pamatováno. Součástí podmínek bývá recyklační fond na vázaném účtu nebo bankovní záruka. Peníze jsou blokované výhradně na likvidaci stavby — pokud by investor zanikl, uvolní je banka nebo správce fondu. Obec ze svého rozpočtu nezaplatí ani korunu.
• Co bude s místem: buď úplné odstranění — vše se odveze, základová jáma se zasype ornicí a na místě bude opět louka nebo pole — nebo repowering, tedy modernější turbína na stejném místě, pokud o to obec bude stát.

Až 90 % hmoty elektrárny je recyklovatelné. Výzvou zůstává zbylých 10 % v podobě kompozitových lopatek — ty se dnes nejčastěji rozdrtí a sklolaminát se přidává do pecí při výrobě cementu, kde nahrazuje uhlí i vstupní surovinu.

Ne. Obec z těchto peněz daň neplatí. Definuje to zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), § 19b odst. 2 písm. b) bod 3 — bezúplatné příjmy územních samosprávných celků jsou od daně zcela osvobozeny.

Podrobnosti k penĕzům pro obec i domácnosti najdete v samostatné sekci Benefity.

Větrné elektrárny nestojí proti jádru. Jsou to dva týmoví hráči se stejným cílem — energetická nezávislost a konkurenceschopnost Česka.

Jaderné elektrárny udržují síť v chodu jako stabilní podklad, větrné parky do ní dodávají levnou zelenou energii a pomáhají co nejdřív nahradit končící uhelné zdroje.

Oficiální plány české vlády i Ministerstva průmyslu a obchodu počítají s oběma zdroji současně: díru po uhlí nedokáže zaplnit samotné jádro ani samotný vítr. Nové jaderné bloky se stavějí desítky let, větrné a solárení parky v řádu měsíců.

Zdroj: Státní energetická koncepce ČR. Doplnit odkaz.

Riziko výpadku sítě nesouvisí s tím, odkud energie pochází, ale s tím, jak se síť řídí a jaké bezpečnostní prvky provozovatel přenosové soustavy používá.

Analýzy skutečných výpadků v ČR i v Evropě ukazují, že příčinou bývají technické poruchy fyzické infrastruktury v kombinaci s lidským faktorem. Rozsáhlý lokální výpadek v červenci 2025 byl podle oficiální zprávy ČEPS a ENTSO-E způsoben souběhem technických závad — pádem fázového vodiče vedení V411, následným neřízeným výpadkem uhelných bloků a reakcí řídicích prvků v rozvodnách — nikoli výkyvy ve větrné energetice.

Každá nová větrná elektrárna navíc musí splňovat přísné technické podmínky připojení definované ČEPS a místním distributorem. Při přebytku nebo přetížení má dispečink právo i technické prostředky výrobu v řádu vteřin dálkově zregulovat nebo elektrárnu odpojit. Díky meteorologickému modelování navíc ČEPS zná očekávanou výrobu s vysokou přesností na hodiny i dny dopředu.

Zdroj: zpráva ČEPS a ENTSO-E k výpadku v červenci 2025. Doplnit odkaz.

Tohle tvrzení vychází ze vzpomínek na „solárení boom“ kolem roku 2010. Dnes je situace i legislativa úplně jiná.

Místo dotací aukce. Staré garantované výkupní ceny jsou minulostí. Od roku 2022 funguje aukční systém: stát vyhlásí aukci a investoři mezi sebou soutěží o to, kdo dokáže vyrábět s nejnižší podporou.

• Je-li tržní cena nižší než vysoutěžená, stát doplatí rozdíl.
• Je-li vyšší, výrobce rozdíl vrací státu.
• Při záporných cenách nedostane elektrárna od státu vůbec nic.

Investiční podpora z evropských fondů existuje, ale není to kapesné pro investory — stát jí motivuje rychlejší výstavbu a často směřuje na nákladné síťové přípojky, posílení místní infrastruktury nebo kombinaci s bateriovými úložišti.

Vítr na pevnině patří podle mezinárodních ekonomických dat k nejlevnějším způsobům výroby nové elektřiny: nemá náklady na palivo ani na emisní povolenky, návratnost investice je 10–15 let při životnosti 25–30 let. Přítomnost větrných zdrojů v síti navíc celkovou tržní cenu elektřiny snižuje, protože z trhu vytlačuje dražší uhelné a plynové zdroje.

Zdroje: aukce Ministerstva průmyslu a obchodu; Lazard LCOE study. Doplnit odkazy.

Infrazvuk budí nejvíc emocí hlavně proto, že ho lidské ucho neslyší — a z neznámého má člověk přirozeně strach. Současná měření ale ukazují, že riziko pro zdraví nepředstavuje.

Co to je. Akustické vlnění s frekvencí pod 20 Hz. Je zcela běžnou součástí prostředí: vzniká při mořském příboji, bouřce nebo průchodu větru lesem. V mnohem vyšší intenzitě než větrníky ho generuje jízda autem či vlakem, kompresor v ledničce, klimatizace nebo domácí ventilátor.

• Hluboko pod prahem vnímání: měření německých i dánských ústavů (např. LUBW) i českých odborníků ukazují, že hladina infrazvuku ve vzdálenosti několika stovek metrů je mnohonásobně nižší než práh lidské citlivosti.
• Vítr elektrárnu přehluší: zhruba od 500 m je infrazvuk z parku slabší než ten, který v danou chvíli vytváří sám vítr narážející do stromů, domů a terénu.
• Státní zdravotní ústav konstatuje, že neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by infrazvuk z větrných elektráren škodil lidskému zdraví.

Nocebo efekt. Lékařské studie ukazují, že potíže jako bolesti hlavy či nespavost u některých lidí nevznikají fyzikálním působením infrazvuku, ale z obav a stresu. Pokud má člověk ze stavby strach, stresová reakce organismu je reálná, i když je fyzikální příčina nulová.

Zdroje: Státní zdravotní ústav; LUBW; lékařské přehledy hodnocení zdravotních rizik. Doplnit odkazy.

Dostupné výzkumy i zkušenosti z Česka a zahraničí ukazují, že přítomnost větrných elektráren nemá na turistický ruch negativní dopad. Klíčová zůstává kvalita služeb, příroda a nabídka volnočasových aktivit.

Studie Akademie věd ČR zjistila, že většina turistů se na větrné elektrárny dívá neutrálně až pozitivně a od návštěvy lokality je neodrazují. V Rakousku i Dánsku se větrné parky staly přirozenou součástí krajiny a místy turistickou nabídku obohatily — naučnými stezkami, vyhlídkami nebo komentovanými exkurzemi.

Zdroj: studie Akademie věd ČR. Doplnit odkaz.